1. októbra 2012

Tulák.

Pokus o nerýmovanú báseň (hej, aj také existujú).
Sama neviem čo si mám o tom myslieť. Skôr je to len spleť neurčitých myšlienok.
Po XYZ pomenených verziách by toto mala byť konečná.

Vzduch preráža vôňa
spálených limetiek.
Sedíš v kuchyni,
kde praská omietka
od pavučín.

Bol si len tulákom,
ktorý vyšiel na horu.

A počúval.

Počul si
kokaínové klamstvá
zakryté oparom
zrýchleného dychu.
Prizeral si sa
ako horľavá nenávisť 
preniká
do prázdnych sŕdc.

Čo si však získal?
Aj tak ti ostane

len táto kuchyňa,
zadymené spomienky
a vlasy zalepené medom.

4 komentáre:

  1. Awww! *tleská*
    Ahoj Verunko:),
    krása!! První dojem byl takový, že mi to připomnělo takový styl Mylesových vyjádření. Rozumíte si se slovy. Slash by si s tebou měl domluvit spolupráci na příští sólovce. :)
    Slovní spojení s pavučinou, prázdná srdce... Perfektní! Moc se mi to líbí. Gratuluji! Máš opravdu talent.
    Krásný podvečer!:)

    OdpovedaťOdstrániť
  2. Nerýmovaných básní mám pár napsaných. Některé mám i v počítači. Mám ty nerýmovací nejradši. Člověk se tam nesnaží hledat blbé rýmy, ale prostě píše to, co ho napadne a většinou to taky skončí unikátně. A tohle je unikátní, opravdu výborné ;)

    OdpovedaťOdstrániť
  3. Ta je dokonalá. Volný verš, jo takový jsou nejlepší. Maj větší hloubku a svobodu, než když tě omezuje to, aby se to rýmovalo. A přitom je to stejně těžší napsat.

    OdpovedaťOdstrániť
  4. Haha, mne sa náhodou páči :) Tiež si rada píšem takéto blbostičky a potom sa k tomu vraciam a skúšam do toho napchať nejakú melódiu :D

    OdpovedaťOdstrániť